Zubatá na návštěvě

26. března 2011 v 12:00 |  VRTÁ MI HLAVOU
I v NNNN (dimenze, kterou Nikdo Nepojmenoval, protože se Nikomu Nechtělo) existuje jistá nepříjemnost, která vám docela určitě zkazí celý den, smrt. Trest smrti je tu povolen, ovšem může jej vykonávat pouze tvor s patřičnou kvalifikací a může být vykonán pouze na tvorstvu, zvířectvu, nebo hubstvu, lidstvo je tomuto trestu láskyplně ušetřeno, a u duchů se již stalo. Moudrým kamenům nikdo nevládne a nadpřirozeným a na půl nadpřirozeným bytostem také neporučíte, nehledě na to, existence nadpřirozených bytostí nebyla dosud dokázána.
Co je ale po smrti? To většina lidí neví (lidí, protože se mi nechce vypisovat, co všechno ještě přišlo méně či více diskutabilním způsobem k rozumu). Samozřejmě, že já to vím, byla jsem totiž poctěna poněkud bezmasou návštěvou.
Otevřela dveře a beze zvuku vstoupila. Podezřívám ji, že nechodí po zemi, ale po té mlze, která se pod ní tvoří.
"Vy si jdete pro mě?"
Zeptala jsem se, protože jsem nějak tušila, že tato plně zaneprázdněná kostnatá osoba si jistě nepřišla popovídat o neschopnosti vlády, jako to dělají ostatní kostnatá stvoření.
"Ó, promiňte, musela jsem vás vyděsit."
Řekla s mlhovým přízvukem, pomyslela jsem si, že takhle nějak bude asi mluvit moderátor cestopisných dokumentů po 300 letech spokojeného života. Plynule a plynuplně, tak jak mluví umírající staří lidé, ovšem hlasitěji a jistěji.
"Ne, to ne, já jsem si přišla pro váš nízkotučný jogurt."
"Nízkotučný jogurt ale nežije."
Divila jsem se.
"Ó, to jistě ne, ale ten váš byl zapomenutý v lednici tak dlouho, že se začal nudit a něco, co není živé, se přeci nudit nemůže."
Poučila mne. Otevřela jsem tedy lednici a ze zadního rohu jsem vytáhla prázdný kelímek od jogurtu.
"Není tady."
Zubatá se podívala na hodinky (které ukazovaly čas všude na světě zároveň a to jen jednou ručičkou, na to, abyste pochopily, nejspíš musíte být smrt).
"Je půl třetí, šel na výlet."
"Na výlet?"
"Ó ano, vzepřel se rozkradačům a začal se pohybovat, bylo to tak dojemné."
Povzdychla si.
"Hele, tady je mrška."
Zvedla ze země něco bílého a podivného, i přes jeho beztvarost se mi na okamžik zdálo, že se to ke smrti přitulilo.
"Nadešel tvůj čas"
Řekla soucitně.
"Tak co, půjdeš se starou smrtibábou na onen svět?"
Podrbala to na neurčité části těla. Potom se najednou otočila ke mně.
"Někdy se budu muset podívat na vaše boty"
Prohlásila a odešla. Když jsem se potom podívala na svoje boty, váhala jsem, jestli to měl být jen vtip na účet mích starých bot, nebo jestli by byly skutečně schopny vyvinout jistý druh inteligence.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Petra Petra | Web | 26. března 2011 v 12:18 | Reagovat

mozno som uplne nepochopila zmysel, ale pacilo sa mi to :) mas talent.. skus napisat pokracovanie :D

2 Merkitys Merkitys | Web | 26. března 2011 v 12:23 | Reagovat

Děkuji :-D te nemělo žádný hlubší smysl, než představit nekonečně kostnatou zubato :-D

3 Miky Miky | Web | 26. března 2011 v 12:30 | Reagovat

jéj to se mi líbí :)) *pro jistotu se jde do ledničky poohlédnou po stavu jogurtů*

4 Merkitys Merkitys | Web | 26. března 2011 v 13:20 | Reagovat

[3]: Běž, to se vždycky hodí :-D

5 pavel pavel | Web | 26. března 2011 v 19:38 | Reagovat

Ještě že žádnej jogurt v lednici nemáme, dneska na smrt nemám zrovna nápadu. ;-)

6 pavel pavel | Web | 26. března 2011 v 19:38 | Reagovat

Promiň... NÁLADU.

7 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 27. března 2011 v 13:44 | Reagovat

:-D Tak to je vynikající! Naprosto!
A navíc - shoda myšlenek, v NNNN stejně jako na Alfě se včera rozepsalo na Smrt s velkým eS :-) Krásné toť vysvobození jogurtu, hned jdu zkontrolovat lednici, jestli už mi tam nevypukla velká druhá průmyslová revoluce...

8 wocasu wocasu | Web | 28. března 2011 v 3:44 | Reagovat

To je pěkné - já v tom hlubší smysl hledal, já v tom hlubší smysl i našel, a nakonec se dozvím, že to žádný hlubší smysl nemá. Opět se setkávám s věcí, která mě děsila na střední při literatuře: Z rozboru díla je jasně patrné, že autor chtěl parodií kritizovat nově nastolené poměry a odráží se zde i láska k rodné zemi a určité ženě. No a autor na to kouká z věčnosti a nemá čím pochopit, co z toho příliš přemýšlející čtenáři udělali. Jinak, upřímně jsem si užil čtení článku, který je založný na jednom zkaženém jogurtu, zkažených botách a imaginární postavě, která odnáší lidem, tvorům i netvorům jejich nehmotnou část. Je to z mého pohledu umění.

9 pavel pavel | Web | 28. května 2011 v 9:13 | Reagovat

Nic nového? :-)

10 pavel pavel | Web | 19. června 2011 v 19:51 | Reagovat

Tady už taky dlouho nic nebylo. :-(

11 Tolpen Tolpen | Web | 16. října 2011 v 18:05 | Reagovat

lol

12 otto otto | 21. ledna 2012 v 15:08 | Reagovat

...já mám rád jogurt s živými kulturami,protože ho sním a už jsou mrtvé... :-!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama