Prosinec 2010

Punkvětní zahrada

18. prosince 2010 v 18:12 FOTKY
V NNNN (dimenze, kterou Nikdo Nepojmenoval, protože se Nikomu Nechtělo) je jedna překrásná zahrada. Jmenuje se Punkvětní, je v ní spousta punkvětin. Taková punkvětina, to není jen tak ledajaká kytička, má vlastní vůli. Každý květinář, kterému se dostaly do rukou je nenávidí. Když je zasadíte tam, kde nechtějí, jsou nepříjemné až sprosté. Ano sprosté, kvůli ignorantu Karlu Pěnkavovi, který kdysi pracoval na královské zahradě, se punkvětiny tak rozzuřily, že špitáním lží do veleváženého králova ucha rozpoutali již osmou světovou válku. Jednou měli i vlastní politickou stranu, ovšem po nezdařeném skleníkovém puči byl jejich předseda odsouzen k doživotnímu zakořenění v suché půdě. 
Ale to jsem odbočila, tady je pár fotek:
Punk. 1
Tohle je Zamrzlý rybník, opravdu se tak jmenuje, je totiž zamrzlý po celý rok. Za to můžou Šampršové, plují pod hladinou a ochlazují ji, nikdo neví, proč to dělají, ale věcí, o kterých nikdo nic neví je spousta, například prd ve výtahu.
punk. 2
Tohle je Velká alej. Říká se, že když ji někdo přejde, ocitne se na druhé straně, než byl předtím.
punk. 3
A tohle je ta samá alej, ale v pochmourné době. Taková doba nastane, když okolo proudí špatní náladové. Tak se říká neviditelným nehmatatelným tvorům, kteří z oblibou navazují lidem smutek a pesimismus. V takovýchto dobách není bezpečné se pohybovat bez dobře upletené čepice z psichovlákna. Jeden veselí muž řekl v pochmourné době toto:
"Achjo." Myslím, že to mluví za vše. Lidé trpící depresemi, by se na území pochmourna neměly zdržovat vůbec. A když už, tak se sbírkou anekdot po ruce.
punk. 4
Tato vzácná lavička byla vyrobena z jednoho kusu dřeva. Z jednoho kusu dřeva rozřezaného na tři části.

Tak, to by snad o slavné Punkvětní zahradě stačilo. Tato zahrada byla vybudována po vzoru jedné pozemské zahrady, poznáte která to je?

S učiteli je zábava

4. prosince 2010 v 23:13 ZÁPISKY
Učitelský sbor, jaká to podivná sekta. Řekla jsem si, že by bylo zajímavé, představit vám některé učitele, kteří mě učí, protože na naší škole to hýří rozmanitostí.

Kutálek - angličtinář
Vypadá jako z gumy. Svou smělou chůzi doprovází všemi možnými pohyby všech možných končetin. Jeho pružný trub se kývá ze strany na stranu ruce mu blembají sem a tam, ale občas i tuhle a támhle. Anatomie jeho tváře se vymyká normálu, protože jeho úsměv pokrývá zhruba 40% obličeje. Když se z poloviny vlastním úsilím a z poloviny setrvačností kývajících se končetin dostane do třídy objeví se jedna z jeho smrtonosných zbraní: řeč. Jeho mluva je tak pohyblivá, jako on sám a učí tomu ostatní. Ke každé slovní hříčce způsobené chybou v angličtině ještě přisadí. Do jeho hodiny člověk přišel znuděný a vyčerpaný a vyšel nabitý a sklácený smíchem.

Pijáček - Fyzikář
Je to Kutálkův pravý opak. Chodí po chodbách v obleku a jeví se jako duch. Jeho hruď se pohybuje vždy stejně vysoko a pne se hrdě kupředu, ruce poslušně z každé strany jedna,čekají dokud jim pán neporučí dělat něco jiného, marně. Nohy jsou jedny z mála částí těla, kterým se dostalo daru života. Na vrcholu toho všeho se veze majestátní řídící centrum. Nejspíš má plno práce s pečlivým vybíráním kloubů, které je třeba promazat a které (jako většinu) nikoliv. Úsilí, které tímto ušetří ale znova vyčerpá v neúčinných snahách dostat do nás učivo. Jeho pověst ho předchází, říká se, že je přísný a zlí, ti, které učí ale ví, že si na to jenom rád hraje. 

Váňová - Zeměpisářka
Patří k těm, kterým by rozuměly i hluší. Když mluví o souvislostech pokývá rukama před obličejem. Tank, nebo jiné motorové vozidlo, to je rozevřená ruka s dlaní k zemi putující z jedné strany Váňové na druhou. Výbuch jakéhokoliv charakteru představuje prudký rozlet rukou, každé na jinou stranu, kde opíší půlkruh a vrátí se do počáteční polohy. Když říká, že je něco na hlavu, pohotově nám ukazuje, kde onu hlavu máme hledat. Občas se stane, že její výklad nevyhovuje žádnému z gest, tu si její ruce najdou jinou práci. Její obdivuhodná práce s textem je vskutku zajímavá. Nejdřív napíše co je třeba. Potom se uchýlí k podtrhnutí důležitého údaje. Po celé trvání přednášky o tomto slově ho pečlivě podtrhuje. Občas je výklad tak dlouhý, že výraz pod tímto slovem je zcela pokryt podtržítky.Po nějaké době začne mluvit o něčem jiném a bezděčně si opravuje gramatiku. Dopadá to tak, že za každým druhým slovem je čárka, stejně jako nad každým druhým písmenkem. Obvykle to smaže a celý proces i s podtrháváním se opakuje tak pětkrát. Na konci hodiny si postěžuje, kdo že to vypisuje ty fixy.


Ve škole se dá užít opravdu hodně zábavy, to mi věřte.